Historie
První zmínka o Vlašimi pochází z roku 1239 z archivní listiny podepsané místní farou. Vlašimský kostel je poprvé zmíněn roku 1303. Původní kostel byl v románském slohu a byl zasvěcen Panně Marii Vítězné. Vlašim proslula v církevních dějinách jako rodiště dvou pražských arcibiskupů: Jana Očka z Vlašimi a jeho synovce Jana z Jenštejna.
Farní kostel sv. Jiljí
Římskokatolický kostel sv. Jiljí je jednoduchá gotická stavba postavená v letech 1522–23. V první polovině 16. století byl kostel přestavěn v gotickém slohu. Stojí na vyvýšenině vedle zámku, s nímž tvoří panoramatický obraz města.
Vnějšek budovy je bez významnějších architektonických ozdob. V průčelí stojí trojhranný štít oživený na obou šikmých ramenech zděnými sloupky na způsob fiál. Presbytář má v nárožích jednoduché opěrné pilíře a žebrovou klenbu o dvou polích. Na pravé straně se nachází oltář sv. Jana Nepomuckého a první část křížové cesty; nalevo od vchodu je mariánský oltář, novogotická kazatelna a druhá část křížové cesty. V centru presbytáře je oltář sv. Jiljí se svatostánkem.
Kostel sv. Jakuba v Domašíně
Kostel v nynější podobě pochází z části ze 14. století a z této doby se zachovalo goticky klenuté kněžiště, pravděpodobně také zdivo věže a lodi chrámu. Roku 1582 byla chrámová loď rozšířena k západní straně a při severozápadním rohu vystavěna okrouhlá vížka obsahující schodiště vedoucí na zpěvácký kůr a na půdu kostela. Presbytář uzavřený třemi boky má zevně v rozích opěrné pilíře, uvnitř pak žebrovou klenbu o dvou polích. K severnímu boku presbytáře přiléhá věž, v jejímž přízemí je sakristie klenutá křížovou klenbou bez žeber. Gotický oltář z roku 1897 zhotovený firmou Petra Bouška a synové v Sychrově u Turnova je ze smrkového dřeva a byl pořízen z větší části z výtěžku sbírek za 1224 zlatých. Uprostřed je socha sv. Jakuba, po stranách pak sochy sv. Vojtěcha a Prokopa.
Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci
Historie kostela je k nalezení na stránkách obce Kondrac.
Seznam vlašimských farářů
1359 | Roman |
1360 | Henzlin |
1360 | Jiří |
1405 | Petr |
1412 | Mikuláš |
1417 | Chvalek ze Smilkova |
1424–1536 | neznámo |
utrakviské | |
1536 | Jan Hošťálek |
1540 | Václav Rosa |
1543 | Petr |
1565 | Jan Klenedrych |
1574 | Jakub |
1577 | Petr Pernštejnský |
1579 | Pavel Mathiades |
1600 | Jiřík Alitholius |
1601 | Tomáš Boskovský |
1619 | Mikuláš Táborský |
konec utrakvistů | |
1622–1628 | neznámo |
1628 | kněží Tovaryšstva Ježíšova |
1629–1636 | neznámo |
1636 | Wawrzyniec Maliszowski |
1639 | Jan Hubatius |
1643 | Václav Plavský |
1653 | Ondřej Ignác z Cerekvice |
1654 | Jan Fridrich z Lažan |
1660 | Martin Vrba |
1669 | Jiří Josef z Horažďovic |
1696 | Václav Klobása |
1701 | Jan Chmelvoda |
1750 | Jiří Klinck |
1755 | Josef Radiměřský |
1770 | Jakub Horálek |
1789 | Jan Pokorný |
1791 | Jan Albrecht |
1800 | Václav Hamonn |
1812 | Antoním Wendel |
1849 | Jan Vilímek |
1878 | Stanislav Rýgel |
1904 | Josef Suchý |
1934 | Miroslav Novák |
1954 | Josef Babka |
1994 | Jerzy Gapski |
2003 | Jan Dlouhý |
2009 | Jaroslav Konečný |